Četník

Bílá je pomluva,

černá lež

a šedá mezi řádky krví zbarvená pravda.

Zelená hnědá

pro chudála dobrá,

chtráka ošidná

a zbohatlíka nudná.

Pábitel se vemlouvá,

myslivec koná,

a spisovatel tisk pozve do manéže

na vystoupení krotitele ve ,,svobodné kleci".

Žlutá modrá

na čestné slovo skoupá,

ale pro faleš dobrodiní třeba i u Boha vyprosí.

Kohout bečí,

ovce ječí,

však slovutný pan Vůl tupě zírá do nedohledna.

Spravedlnosti, dej si bacha

nebo dostaneš zaracha!

Trestní oznámení ti totiž raší

v zahrádce za domovními dveřmi.

Oranžová fialová

pro blázna a četníka alarmující,

protože skutek jim právě na oběd utekl

a spánek vánek v posilovně právě přemohl

jejich bystrý rozoumek!

Opak?

Copak?

Přece plést smuteční věnce pravdě a svobodě na rakev.

Duše v ráji zaplesají.

Čerti v pekle zavýskají

a člověk vytrhne trestní oznámení i s kořeny ze země

a zaklepe spravedlnosti na domovní dveře...

Opak?

Copak?

Přece zahrát pravdě a svobodě vojenský pochod na pohřbu.

Bílá černá,

čedá krví zbarvená

a ta zelená hnědá,

žlutá modrá,

oranžová fialová

koukají na to,

jak červená Boha před člověkem zpovídá!

Opak?

Copak?

S vítězným pokřikem dál!